Setkání s vinařem Antonínem Bukovským patřilo k těm vůbec nejzvláštnějším, nejoriginálnějším, nejzapamatovatelnějším, nejhektičtějším, nejzmatenějším, nejsrdečnějším… Jak to jen všechno shrnout do jediného slova? Rozhovor totiž v jeho případě vůbec neproběhl ve vinařství či firemní vinotéce, jak bývá zvykem, ale na dětském hřišti za Olympií v Brně. Přiřítil se tam se svými dvěma staršími dětmi o téměř dvě hodiny později,